HODNOTENIE: **** JANUÁROVÁ KNIŽNÁ SRDCOVÁ
"Mít doma hromadu koček je fajn. Když je ti bídně, tak se prostě koukneš na kočky a hned je ti líp, protože kočky ví, že všecko je tak, jak to je. Není proč se vzrušovat. Kočky prostě ví. Jsou to záchrankyně lidskej životu. Čím víc koček máš, tím dýl žiješ. Když máš sto koček, budeš žít desetkrát dýl, než kdybys jich měl deset. Jednou se na to prijde a pak budou mít lidi doma tisíce koček a budou žít věčně. Je to vážně legrační." (s.91).
Bukowskeho útla knižka s prostým názvom O kočkách je v podstate celá o mačkách, mačičkách a kocúroch. Či už o tých tých štvornohých alebo dvojnohých. Len málo spisovateľov má v oboch oblastiach toľko bohatých skúseností ako práve Bukowski. Aj preto je táto drobná zbierka plná humoru, životných skúseností, vulgárnosti, alkoholu, múdrosti, nehy, krutosti, lásky aj nenávisti. Nebudem sa veľmi rozpisovať, radšej vám ponúknem niekoľko ukážok, ktoré vám prezradia oveľa viac ako desiatky mojich viet:
"Šel jsem k baráku. Okolo se válely kočky, úplně groggy. V příštím životě chci být kočka. Spát dvacet hodin denně a čekat, až mě někdo nakrmí. Válet si šunky a lízat prdel. Lidi jdou děsně uzoufaní, přednasraní a úzkoprsí" (s.105).
..............
"Máme už 9 koček. Chodí k nám toulavý a my nemáme srdce je zahnat. Ale už se musíme krotit. Ty zasraný potvory mě ráno budí, protože chtěj ven. Když se neprobudím, začnou drápat nábytek. Ale jsou to kouzelná a nádherná zvířata. Prostě kočky. Už vím, proč se o krásné ženské říká, že je kočka." (s.110).
..................
"naše smečka
chtěl jsem naše kočky pojmenovat
Ezra, Céline, Turgeněv,
Ernie, Fjodor a
Gertruda
ale
protože jsem dobrák od kosti
nechal jsem svou ženu
ať jim dá jména sama
a dopadlo to takhle:
Cink, Břink, Maňas
Brahmina, Pírko a
Fešanda
ani jeden Tolstoj
v celým podělaným
vrhu." (s.98).
.................
"s obojkem na krku
žiju s jednou ženskou a čtyřma kočkama
a jsou dny, kdy spolu všichni vycházíme
dobře.
někdy se ale stane, že mě naštve
jedna
kočka.
někdy mě
naštvou
dvě.
jindy zas
tři.
někdy mě serou
všechny čtyři
naráz
a k tomu i ta moje ženská:
deset očí, co na mě hledí
jako bych byl pes.
..............
"Fabriky, kriminály, špitály a propitý dny a noci mi vzali sílu - jsem vyklepanej jak myš v tlamě pouliční kočky: a takovej je život." (s.24).
..............
"vyděšen k životu jako oheň
s bolestnou božskostí se muj kocour
prochází okolo
chodí pořád okolo
s elektrickým ocasem a
očima jak
tlačítky
je
živý a
plyšový a
završený jako švestka
obsypaná plody
ani jeden z nás nerozumí
katedrálám ani
tomu chlápkovi venku
co zalívá
trávník
kdybych já byl chlap
jako on je kocour -
kdyby tu byli takoví chlapi
svět by mohl
začít
kocour vyskočí na gauč
a prochází se promenádou
mého obdivu." (s.22).
.............
Úžasná filozofická báseň o slávnych osobnostiach pod názvom "Něco odsud" na strane 96, krátka mrazivá poviedka o chlapčenskej krutosti (strana 60, príbeh nemá názov), báseň "Nepovedená kastrace" (s.48) je o jednom vykastrovanom kocúrovi, ktorý svojskou povahou pripomína práve Charlesa Bukowskeho. Humorne ladené poetické pohladenie pod názvom "Koukám kocourovi na koule" (s.36) je hlbokým filozofickým zamyslením, ktoré je odzrkadlením Bukowskeho originálnej, tisíckrát napodobňovanej, no nikdy nenapodobiteľnej tvorby. Knižka, ktorej texty sú poskladané najmä z autorovej staršej časopiseckej tvorby, je obohatená o viacero archívnych fotografií a jednej originálnej Bukowskeho karikatúry.
Výborný český preklad servíruje Bukowskeho čitateľom prvotriedny literárny zážitok. Pre mňa je Charles Bukowski majster autentickosti, ktorý spoločne s Jackom Londonom ukazujú život v jeho skutočnej, drsnej, nefalšovanej podobe. Ak máte výhrady k vulgárnym slovám, ktoré Bukowski vo svojej bohatej tvorbe často používa, na to existuje jednoduchá odpoveď. Vo vulgárnej spoločnosti sa nedá písať nevulgárne. Inak je to zastieranie pravdy.
........
"nemám rád, když je láska na povel, kdyť se hledá, musí k tobě přijít sama, jako hladová kočka ke dveřím." (s.34).
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára