sobota 24. februára 2018

RECENZIA: Umberto Eco, Eugenio Carmi - Tri príbehy (Argo, 2017)

HODNOTENIE:    ****

"Na obzoru byly vidět červené hory,
které se zvláštně třpytily. 

Kosmonauti se dívali na krajinu,
dívali se jeden na druhého,
a každý se držel stranou,
protože jeden druhému neduvěroval." (s.60)




Táto útla ilustrovaná knižka sa skladá z troch príbehov (Bomba a generál, Traja kozmonauti a Škriatkovia z Nu). 

Bomba a generál - príbeh o atómoch, ktoré sa vzbúrili a odmietli vybuchnúť na príkaz generála. Od tej doby žili ľudia na Zemi šťastne a spokojne. Pohľad na našu planétu bez zbraní hromadného ničenia:

"Když jsou atomy 
spolu v souladu,
všechno funguje skvěle.
Život se zakládá na tomto souladu.

Avšak když se podaří atom rozbít...
jeho částí zasáhnou další atomy,
ty zasáhnou ještě další atomy,
a tak dále...

Dojde k děsivé explozi!
Je to atomová smrt." (s.14)

Traja kozmonauti - príbeh o troch kozmonautoch (Američan, Rus a Číňan), ktorí sa vzájomne nenávidia len preto, lebo sú odlišní. No keď stretnú Marťana, zrazu dokážu spolupracovať. 
Aj keď sme rozdielni, vo svojej podstate sme si veľmi podobní. A je jedno akej sme rasy, alebo na akej planéte žijeme:

"Jedného krásneho rána odlétli ze Země,
ze tří ruzných míst, tři rakety.

V první byl Američan,
který si radostně pískal v rytmu jazzu.

Ve druhé Rus,
který zpíval hlubokým hlasem "Volga, Volga".

Ve třetí byl Číňan
který zpíval krásnou píseň,
která těm druhým dvěma zňela falešne." (s.52.

Škriatkovia z Ňu - hlavným hrdinom príbehu je Veľký cisár, spupný panovník, ktorý sa rozhodne civilizovať cudzie planéty. Preto posiela na misiu Galaktického objaviteľa, prezývaného GO, aby našiel nejakú planétu, ktorú by mohol premeniť na obraz Zeme. Je však podoba našej civilizácie natoľko nasledovania hodná, aby sme ju vyvážali do vesmíru? Nie sme to práve my, kto by si mal brať príklad z iných civilizácii? 

" - To jsou automobily. To je jeden z našich nejhezčích objevu. Slouží k tomu, abyste se co nejrychleji dostali z jednoho místa na druhé... - 
- A proč tedy stojí? - zeptal se skřítek.
- No, - odpověděl GO rozpačitě, - víte, je jich moca často dochází k dopravním zácpám... -
- A ty zraněné bytosti na kraji silnice jsou kdo? - zeptal se ještě skřítek.
- Ti se zranili ve chvíli, kdy nebyla dopravní zácpa a oni jeli příliš rychle. Víte, občas dochází k nehodám... - 
- Chápu,  - řekl skřítek,  - když je těch vašich krabic příliš,nejedou, a když jedou, ti co jsou v nich, si ublíží." (s.100). 

Všetky tri príbehy sú obrazom našej civilizácie a súčasne varovaním pred prílišnou technologizáciou spoločnosti. Kniha je písaná v štýle Malého princa, nájdeme v nej viacero hlbokých myšlienok, ktoré sú však podané humornou, nenásilnou formou bez prílišného moralizovania. Vzhľadom na kombináciu textu a ilustrácii, ju prečítate v priebehu niekoľkých minút. Potešujúci a veľmi sympatický počin veľkého talianskeho spisovateľa a mysliteľa. 

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára