piatok 16. februára 2018

RECENZIA: Jonas T. Bengtsson - Dievča menom Sus (Odeon, 2017)


HODNOTENIE:  ****                                              KNIHA MESIACA FEBRUÁR


"Sus toho tolik nenávidí. Tolik a tak moc. Ne, nenávidět není to správné slovo. Sus jimi opovrhuje. Opovrhuje tak moc, až je z toho celá vyčerpaná. A Sus žije ve čtvrti, kde je tak snadné opovrhovat.
   Sus opovrhuje prodavači zeleniny s jejich nahnilým ovocem, které stejně každé ráno vystaví venku. Jejich zašlé německé sladkosti a vzteklé plačící ksichtíky schované až vzadu v obchudku.
   Sus opovrhuje alkoholiky, kteří se chovají, jako by místní kiosek byl bar s venkovním celoročním výčepem. Jejich hromadou vajglu na chodníku, tím, jak se potácejí a jak je musí obcházet po silnici. Opovrhuje jejich hulákáním, pojď, zatancuj si se mnou, slečinko, ačkoliv to nikdy není mířeno na ni. 
   Sus opovrhuje žebráky. Vic než čím jiným opovrhuje žebráky. 
   Opovrhuje bezdomovcem před supermarketem s rozpraskanou červenou kuží, špinavými časopisy, tím, jak se vždycky směje, a jak pozdravem přeju hezký den, pokaždé když někdo projde kolem.
   Opovrhuje tím přičmoudlým prckem, který se kolíbá na své zmrzačené, dovnitř zkroucené noze, s rukou ve tvaru misky, který se nikdy nepodívá do tváře, ale natáhne ruku směrem k vám a hned je pryč, když mu nic nedáte.
    Sus opovrhuje žebrákem pod viaduktem, který vždycky žebrá v nepřirozených pozicích, se sklopeným pohledem, jako Ježíš sundaný z kříže.
    Sus taky opovrhuje žebráky, kteří se snaží nevypadat jako žebráci. Jako ten cikán s harmonikou, jehož hra je zpusob nátlaku, dej mi prachy, abych se mohl naučit hrát nebo táhnout zpátky do Rumunska a neničit vaše uši a náladu.
    Opovrhuje i vetešníky, kteří sedí na svých malých stoličkách s rozloženýmišpinavým koberečkem, s věcmi, které nikdo nechce a oni se je stejně snaží prodat. Mobil s výsuvnou anténou, ovladače bez televize, starý walkman na kazety, ošlapané tenisky s odlepujícími se podrážkami.
     Sus tím vším opovrhuje, ale doufá, že jedného dne to bude moct přetvorit v nenávist. Nenávist se muže změnit ve vztek a vztek je najlepší protijed proti strachu, tím si je téměř jistá." (s.17).

  

Príbeh je obrazom multikultúrneho súčasného Dánska, ktorý nie je zďaleka taký ružový, ako býva často prezentovaný v rôznych svetových prieskumoch a štatistikách.
Hlavnou hrdinkou románu je devätnásťročné dievča Sus (fyzicky vyzerá na dvanásť). Jej otec, alkoholik a agresívny kriminálnik, sedí vo väzení za vraždu svojej ženy, Susinej mami. Susina matka bola feťáčka a Sus pokračuje v tradícii. Žije z jedného dňa na druhý a zháňa drogy. Jediné, čo ju drží pri živote, je myšlienka na pomstu. Vo svojom malom byte trénuje bojové umenia, aby bola pripravená, keď otca pustia z väzenia. Dokonca svedčí v jeho prospech, len aby mohla akt pomsty vykonať čo najskôr. Potrebuje zohnať zbraň a preto díluje drogy po základných školách. Čas prepustenia z väzenia sa blíži. Sus čaká s nabitou pištoľou vo svojom byte, lebo vie, že cesta späť už neexistuje.

Veľmi dobre napísaný útly román, ktorý dočítate skôr, ako si uvedomíte, že ste ho začali vôbec čítať. Realistické zobrazenie života mladej narkomanky, ktorá žije vo svete obklopenom drogami a túži po pomste, srší sviežim jazykom a množstvom slangovým výrazov.  Sus si ako hlavnú hrdinku určite obľúbite, napriek neľahkej životnej situácii, v akej sa nachádza, srší humorom (aj keď väčšinou drsnejším) a zatiaľ nie je ešte úplne citovo vyprahnutá. 
Výborný kúsok severského autora. Palec hore.           

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára