RECENZIA: Malin Persson Giolito -Tekutý piesok (Knižný klub, 2017)

HODNOTENIE:   ****                                         KNIHA MESIACA AUGUST

"Říká se, že všichni lidé mají stejnou hodnotu. To se však prohlašuje, když jste vzdělaní, dobře vychovaní a třeba máte vysokoškolské vzdělání, jenže to z toho ještě nečiní pravdu. Ve skutečnosti všichni vědí, že životy ruzných lidí mají ruznou hodnotu. A právě proto, když se nad Indonésií zřítí letadlo a zahyne v něm čtyři sta lidí, tak se o tom píše dvakrát tolik  v případě, že na palubě byl Švéd, byť jen jeden jediný. Jeden upocený sexuální turista  se švédským pasem má dvakrát větší cenu než životy čtyř set Indonésanú. Proto když krásná mladá žena se slušně rozjetou kariérou  zahyne pod lavinou, píše se o tom palcovými titulky (a s fotkou), ale když cestou  od metra přepadnou a zavraždí inkontinentní rozvedenou bezdětnou duchodkyni, najdete o tom v novinách jen noticku někde vedle programu kin a reklamy na prsní implantáty. Proto ve všech článcích  o "djursholmském masakru" vždycky najdete minimálně jednu fotku Amandy, ale zdaleka ne tak často Dennise. 
Jen dementi tvrdí, že je úplně jedno, kdo jsme a co jsme vykonali. Mluví o hodnotě lidského života, jako by nebyla jen náš výmysl." (s.348).  

Jedného dňa vojde Maria Norbergová (prezývaná Maja) do triedy a zabije svojho chlapca Sebastiana Fagermana a najlepšiu priateľku Amandu. Prípad sa zdá byť jasný. Maria je chladnokrvná vrahyňa, Sebastian a Amanda nevinné obete. Novinári a verejnosť sú pobúrení a pre Mariu žiadajú najvyšší možný trest. Lenže ono to môže byť aj trochu inak...

"Vím, že bych měla umět vysvětlit, co se stalo. Měla bych to umět jako Sander, nějak jasně to napasovat nebo nenapasovat na znění zákona. Říct: nejdřív ses stalo tohle, pak tamto a potom to a to. Nemužu za to. Jsem nevinná. Nebo mužu za to. Jsem vinná. Jenže to já nedokážu. Nenávidíte mě za to, co se stalo, a já sama sebe nenávidím ještě víc, protože to nedokážu nijak vysvětlit. Žádné vysvětlení neexistuje. Celé je to naprosto nesmyselné."    (s.344).

Mariu čaká väzba a neskôr súd. Našťastie jej rodičia sú dobre situovaní, preto si môžu dovoliť zaplatiť prvotriednych obhajcov. Maria si spomína na svoj život, ktorý viedla pred tým, ako ju zatvorili. Bol plný divokých večierkov, hádok so Sebastianom a jej najlepším kamarátom Samirom, plný drog, alkoholu, udobrovania a ospravedlňovania. Bohatá švédska mládež z vyšších kruhov nerieši existenčné problémy. Aj preto verejnosť prekvapí, keď slušne vychované dievča z dobrej spoločnosti chladnokrvne zastrelí dvoch spolužiakov a necíti žiadnu vinu. Aspoň tak pôsobí na súdnom pojednávaní.

"Člověk je nevinný, dokud soud nerozodne o jeho vině. Co je to za divné tvrzení? Buď je člověk nevinný od začátku, anebo to prostě udělal" (s.13).

"Pamatuju si,, když mi bylo asi dvanáct, zeptala jsem se mámy, kolik musí člověku být, když se prvně s někým vyspí. Máma řekla, až se s někým budeš chtít vyspat tak moc, že ti bude fuk, co si o tom pomyslím, že ti bude fuk, že co si o tom pomyslí kdokoli jiný, protože bys radši umřela, než si to nechala ujít, tak na to budeš dost velká." (s.198).

Severský právnický thriller nazerajúci do súčasnej švédskej spoločnosti, ktorá je čoraz viac ovplyvnená rasovou a sociálnou šikanou, drogami, bezcitnosťou, nenávisťou a ľahostajnosťou. Ani jedna z postáv nie je vyslovene pozitívna, preto som ani nedokázal držať palce hlavnej hrdinke a jej priateľom. Je to mrazivé a výborne napísané. Nie je to klasická švédska krimi v štýle Nesba, Sunda alebo Bjork, ale napriek tomu je to dramatické čítanie do poslednej strany.