HODNOTENIE: **** AUGUSTOVÁ KNIŽNÁ SRDCOVKA
"... není větší kouzlo a nádhera, než když se na papíru skládají řádky. Nic jinýho není. Nic jinýho nikdy nebylo. Není větší odměny než to samotný dění. Co přijde po tom, je víc než podružný. Nechápu, proč by nějakej spisovatel přestával psát. Je to jako vzít vlastní srdce a spláchnout ho s hovnama. Budu psát do poslednýho dechu, bez ohledu na to, jestli to někomu přijde dobrý nebo ne. Konec je začátek. Takhle to má a mělo bejt. Takhle prostý a hluboký to je. Teď o tom s dovolením přestanu psát, abych mohl psát o něčem jiným." (s.181).
Táto kniha je skutočne len pre fajnšmekrov, ktorí sú do Bukowskeho rovnakí fanatici, ako ja. Kniha O písaní je zostavená s listov, ktoré autor posielal svojim literárnym kritikom, knižným vydavateľom, vyjadroval sa k vlastnej tvorbe, písal listy aj viacerým slávnym spisovateľom (Henrymu Millerovi, Ferlinghettimu alebo svojmu spisovateľskému idolu a dnes takmer zabudnutému autorovi Johnovi Fantemu).
Z knihy jasne vyplýva, aké bolo pre Bukowskeho písanie dôležité. Popri chľaste, ženách, dostihoch a počúvaní vážnej hudby. Bukowski mi z duše hovorí, keď vyjadruje svoj názor na slobodu tvorby (s.122). Nemusíte súhlasiť s jeho životom, názormi na svet, no nikto nemôže vziať Charlesovi to, že písať jednoducho vedel. Surovo, tvrdo a väčšinou mrazivo. Jeho tvorba je kvalitatívne nevyvážená, ale tie najlepšie veci patria k literárnej špičke. Právom sa dnes zaraďuje ku kultovým autorom svetovej literatúry. Tí, čo sa mu snažili vyrovnať, alebo napodobniť ho, sú len atrapy skutočného Charlesa Bukowskeho a nikdy sa to nezmení. Pár ľudí je jednoducho nenahraditeľných. Mr. Henry Chinaski je jedným z nich.
"Podle Mé šlo všechno do kopru s druhou světovou. A nejen umění. Ani cigarety už nechutnají stejně. Tamales. Chilli. Kafe. Všechno se dělá z umělý hmoty. Ředkvičky už nemají tu štiplavou chuť. Člověk si loupe vajíčko a ať dělá co dělá, se skořápkou jde pryč i bílek. Vepřový kotlety jsou samý sádlo a ružová barva. Lidi si kupujou nová auta a nic jinýho. Čtyřy kola to je jejich život. Ve městech se rozsvěcí jen tretina lamp, aby se šetřila elektrika. Policajti rozdávají pokuty hlava nehlava. Opilci musí na pokutách platit nehorázný sumy, a opilec je skoro každej, kdo si dá drink. Psi musí bejt na vodítku, musí bejt očkovaný. Když chcete chytat čudly do ruky, musíte si pořídit rybářskej lístek, a komiksy prej ohrožujou děti. Chlapi se dívaj na box z křesla, chlapi co nemají ponětí, co to pořádnej zápas je, a když nesouhlasí s rozhodnutím sudího, píšou do novin hnusný a ukřičený dopisy a rozhořčeně protestují." (s.20).
"Dělával jsem na jatkách, myl nádobí, makal ve fabrice na fluorescenční svítidla, vylepoval plakáty v newyorský podzemce, drbal dobytčáky a vytíral osobní vagóny v železničním depu, byl jsem skladník, expedient, pošťák, somrák, pumpař, kokosák v továrně na koláče, řídil jsem náklaďák, dělal jsem vedoucích směny ve skladu knižný distribuce, nosil lahve s krví a mačkal kulový hadičky u Červenýho kříže, hrál jsem kostky, sázel na koníčky, byl jsem pošuk, blázen, bože už si na ně na všechny navzpomínám, ale když jsem četl vaši knížku, hodně mi toho připoměla." (s.71).
Táto kniha sa jednoducho len musí otvoriť a čítať. A treba ju vnímať, lebo sa dozviete viacero zaujímavých názorov a myšlienok, ktoré súvisia s literárnou tvorbou a so samotným písaním.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára